DoporučujemeZaložit web nebo e-shop
 

Tvůj nejlepší přítel

Jak si vybrat psa

 

Jak si vybrat psa

Dělení psích plemen:

Základní kategorie dle FCI:

1, ovčáčtí, služební a hlídací psi

2, lovečtí psi (ohaři,slídiči, barváři, honiči,norníci)

3, společenští psi

4, chrti

 

Dělení plemen do skupin:

Skupina I. Pastevečtí a honáčtí psi kromě švýcarských salašnických psů

Skupina II. Pinčové, knírači, molosové a švýcarští salašničtí psi

Skupina III. Teriéři

Skupina IV. Jezevčíci

Skupina V. Špicové a primitivní plemena

Skupina VI. Honiči, barváři a příbuzná plemena

Skupina VII. Ohaři

Skupina VIII. Retrívři, slídiči a vodní psi

Skupina IX. Společenští a doprovodní psi

Skupina X. Chrti

 

Podle váhy dosažené v dospělosti:

- trpasličí plemena (v dospělosti do 5 kg), štěně do 6 - 7 měsíců věku

- střední plemena (v dospělosti do 25 kg), štěně do 12 měsíců věku

- velká plemena (v dospělosti do 40 kg), štěně do 18 měsíců věku

- obří plemena (v dospělosti nad 40 kg), štěně do 24 měsíců věku

 

Pro děti a začátečníky lze obecně doporučit plemena trpasličí, malá a střední z kategorie společenských psů. Tato plemena nemají vysoké nároky na pohyb, výchovu a výcvik, tudíž při správném vedení dítěte i psa nebývá problém se vztahem k dětem a dítě dokáže psa samo ovládat. Přesto doporučuji dětem vštěpovat správné chování a zacházení se zvířetem, psovi zajistit důslednou výchovu a základní výcvik (nemusí být nutně veden skupinově-psa lze bez problémů cvičit doma).

 

 

Fenka nebo pes?

Obě pohlaví mají svá pro a proti. Ačkoli se může zdát, že se psem je méně problémů (neprochází říjí, snáz se kastruje),nemusí tomu tak být.

Fenky jsou vůči člověku obvykle mírumilovnější, snáz se vychovávají a cvičí. Potíž je v tom, že 2x do roka hárají. V tomto období je praktiky nemožné nechat fenku na zahradě, často je nutné mít ji neustále na vodítku a pod dozorem (aby se nestalo, že se otočíte zády a v tu chvíli u ní bude cizí pes). Fenky také 2.týden říje mohou špinit.

Psi mají zase tu nepříjemnou vlastnost, že značkují. Dělá jí to neustále. Nestává se, že by pes značkoval doma, ale na zahradě docela jistě značkovat bude. Stejně jako při venčení, takže může chvíli trvat, než se dostatečně vymočí a můžete se vrátit domů. Psi mají také více sebevědomí a bývají přirozeně dominantní, což může být pro začátečníky velký problém.

Ale ne vše lze paušalizovat. Není nijak neobvyklé, že dominantní je v rodině fenka, že pes je spíše bázlivý, že fenka značkuje, že pes utíká za hárající fenkou...

Když si pořizujete psa s průkazem původu, rozmyslete si, zda se budete v budoucnu zabývat chovem a co to u obou pohlaví obnáší.

 

S PP

Zkratka PP, se kterou se v inzerci často setkáte, znamená průkaz původu, rodokmen. Chov psů s průkazem původu podléhá pravidlům a kontrolám, aby se zamezilo degeneraci plemene, šíření dědičných vad a nemocí, špatné povahy nebo nevyhovujícímu vzhledu. Takový chov je drahý a náročný. Majitel matky štěňátek musí sehnat vhodného tatínka, kterého musí schválit klub chovatelů (pejsci nesmí být příbuzní, nebo musí mít patřičnou barvu), musí zaplatit, musí za ním dojet, někdy i z velké dálky. Než se štěňátka dostanou k novému majiteli, chovatel (to je majitel fenky) vyřídí spoustu papírů, zaplatí mnoho poplatků a zařídí štěňátkům potřebnou veterinární péči.

  • Výhody: Pejsek je „se zárukou kvality“. Můžete si být téměř jistí, že pejsek je zdravý, že z něj vyroste to, co jste si kupovali. Navíc můžete s pejskem chodit na výstavy, stát se členem klubu chovatelů a můžete svého pejska uchovnit a založit chovatelskou stanici (když máte fenu), nebo nabídnout psa ke krytí (když máte psa)

  • Nevýhody: Cena je i několikanásobně vyšší než u štěněte bez PP

 

Bez PP

Psi bez průkazu původu by měli být čistokrevní, ale ne vždy to tak bývá. Chovatelé v tomto případě nikomu nemusí dokládat, kdo je otcem jejich štěňátek, takže budoucí majitel může být velmi překvapen, když jeho štěňátko stále roste a roste, až přeroste maminku a podobné jí není už ani z dálky a s přimhouřeným okem. To ale není ten nejhorší případ. Daleko závažnější problém tkví v tom, že pro chov štěňat bez PP mohou být vybráni rodiče, kteří sice PP mají, ale ze závažných důvodů byli vyřazeni z chovu. Důvodů k vyřazení může být několik a exteriérové vady (nevhodná výška, barva, kresba atd.) by nám u štěňátka bez PP nevadily, problém máme ve chvíli, kdy byl jeden z rodičů vyřazen pro dědičnou vadu nebo nemoc a chovatel přesto dál odchovává štěňátka. Náš pejsek pak může mít vážné zdravotní potíže. Další problém je v tom, že chovatelé psů bez PP nejsou povinni nechat štěňata očkovat a odčervit, takže pejsek nemusí mít žádnou nemoc vrozenou a stejně onemocní.

  • Výhody: Nízká cena. Pokud s pejskem nemáme žádné velké plány (výstavy, chov...), pak nám PP slouží jen jako záruka kvality při koupi štěněte a později už ho máme jen „na okrasu“

  • Nevýhody: Štěně bez PP nemusí být čistokrevné (je to kříženec, u štěňat se to pozná hůře), může pocházet ze špatných podmínek a může být nemocné,nebo mít dispozice k vážným dědičným o nemocněním, které se projeví časem.

 

Kříženec

Sem tam můžeme narazit na nabídku křížence. Pokud chovatel štěňátek zná otce, není čeho se bát. Můžeme si udělat představu, jaký bude mít pes v budoucnu povahu i jak bude velký – po mamince, po tátovi, nebo něco mezi tím :) Je-li otec neznámí, bude výsledná podoba i povaha psa zajímavým překvapením. Při výběru štěňátka si pak nezapomeňte přizvat někoho zkušeného, kdo by si troufl odhadnout velikost pejsků v dospělosti (např. podle hlavy a tlapek), povahu (plachá, odvážná, hravá štěňata) a třeba i rasu (ačkoli u malých štěňátek to je opravdu k nepoznání).

  • Výhody: Cena je symbolická . Váš pejsek bude originál, může překvapit svou povahou a talentem.

  • Nevýhody: Pes může být v dospělosti o dost větší, než jeho matka. Když je otec neznámý, nevíme, jestli pes nebude mít např. lovecké vlohy.

 

 

Voříšek

Vzít si psa z útulku je šlechetné rozhodnutí a nemám v úmyslu vám ho rozmlouvat. Nicméně je dobré si uvědomit, že vaše situace bude trochu komplikovanější. Neznáte původ psa, občas lze sice odhadnout, která plemena se na jeho vzniku podílela, ale ne vždy to úplně lze. Navíc i křížením jen dvou čistokrevných plemen může vzniknout jedinec, jehož temperament a konečný vzhled lze stěží odhadovat. Temperament a velikost psa hraje zásadní roli při výběru plemene, u voříšků nikdy nelze říci s jistotou, jestli pes bude malý, střední nebo velký, jestli bude mít tendence k útěku, bude ostřejší, nebo naopak přátelský, kolik pohybu a pozornosti bude vyžadovat. Zkušený člověk vám sice podle velikosti a povahy štěněte řekne, co vás nejspíš čeká, ale nikdy to nemůže tvrdit s jistotou. U plemen existují standardy určující výšku, váhu, povahové vlastnosti a temperament, což budoucímu majiteli usnadňuje výběr a dává mu čas dobře se na nového psa připravit.

Dospělý voříšek je sice hotový, známe jeho velikost, povahu, nároky i nešvary, ale začlenění dospělého psa do domácnosti je náročné pro obě strany a ne vždy se zdaří. Starší psi z útulku se tam bohužel občas vracejí, protože mají například potřebu neustále utíkat, nebo mají s lidmi špatné zkušenosti a ve vypjatých situacích kousnou. Do domácnosti s menšími dětmi bych je proto nedoporučovala, neznáte-li dobře psíkovu minulost a nejste-li si jisti, že je pes naprosto mírumilovný.

 

  • Výhody: Voříšci jsou většinou velice zdraví a odolní psíci. Mívají vynikající vlastnosti a není obtížné je sehnat.
  • Nevýhody: Nevíme, jaký v dospělosti bude. Ať už je pro nás důležitá povaha nebo velikost psa, je možné, že nám tak trochu přeroste přes hlavu. U dospělého psa zase těžko budeme odstraňavat některé zlozvyky, strach a nepřiměřené reakce, které získal během dosavadního, někdy dost smutného života.