Tvůj nejlepší přítel

 

Jak pečovat o psa

Venčení

Pečovat o psa znamená zavést poměrně přesný denní režim, který zahrnuje především venčení. Psa je nutné venčit asi 3-5x denně – ráno, ihned po příchodu domů a večer. Štěně se venčí častěji. Čím méně nehod se stane doma, tím rychleji se pejsek naučí, že doma se „to“ opravdu nedělá.

Ranní venčení by se nemělo odbýt. Má-li pes vydržet několik hodin sám doma, je vhodné dopřát mu alespoň 15 minut venku (ale raději déle) s chůzí, aby vybil alespoň část energie nabrané spaním a snídaní, krmíte-li ráno (pozor,pes by alespoň 15-30 minut po jídle neměl běhat a skákat, hrozí torze žaludku). Psi se na rozdíl od fenek venčí déle, protože s močí šetří a během procházky „značkují“. Fenky se většinou vyčůrají jednou nebo dvakrát.

Nikdy nezapomínejte vzít s sebou 2 igelitové pytlíky, nikdo nemá rád psí hovínko na své botě ;)

Pohyb

Pro každého psa je velice důležitý pohyb. Minimálně jednu delší procházku denně vyžaduje každý pes. Ale pozor! Zatímco mopsíkovi bude stačit půlhodinka až hodinka chůze, modrooký husky nebo veselá border kolie po vás budou vyžadovat i 3 hodiny svižného pohybu denně. A z toho hodinu po ránu, protože jinak by se doma ukousali nudou – přesněji řečeno by ukousali váš nábytek, rozškrábali dveře, vytahali šuplíky, rozbili maminčin sváteční servis a poštvali proti vám všechny sousedy. To by se rodičům jistě nelíbilo a milý pejsek by asi musel rychle z domu.

Není pes jako pes a pořizujete-li si psa do bytu, mějte se zvlášť na pozoru. Na zahradě pes bez větších problémů zabaví, ale v bytě je nuda, nedá se tam běhat, nikdo nechodí okolo a pejsek potřebuje, stejně jako vy, být venku, potkávat další psy a lidi, proběhnout se, pohrát si. Každé plemeno má jiné nároky podle toho, k čemu bylo vyšlechtěno. Ovčáčtí psi a chrti potřebují hodně běhat, jsou neúnavní a velmi vychytralí, což se snadno obrátí proti vám. Pracovní plemena potřebují zábavu a pravidelnou zátěž – mají hodně energie, rádi se učí nové povely a potřebují majitele, který jim bude za všech okolností dobrým šéfem. Pokud šéfa nemají, chopí se této role sami a to nikdy nekončí dobře. Pro začátek se tedy držme spíše plemen společenských. Jde o menší psy, kteří byli šlechtěni jako kamarádi pro bohaté rodiny. Takový pejsek je od počátku veden k tomu, aby bydlel v domě s lidmi, vyhledával jejich společnost a rád se mazlil. Také měl být hezký, hebký a menšího vzrůstu. Tito psíci většinou upřednostňují lidskou společnost před pohybem. To sice neznamená, že by nemusel chodit ven, ale rád si s vámi posedí na gauči a nechá se hladit.

Potrava

Krmení je samozřejmě nutnost. I zde velmi záleží na plemeni, nebo spíše na velikosti psa a také na tom, kolik toho naběhá. Nejčastější a nejpohodlnější je krmit psa suchými granulemi. Jednotvárné krmení můžete pejskovi zpestřit konzervami a pamlskem. Zbytky od oběda nejsou vhodné. Pes by neměl dostávat příliš slané jídlo a kořeněné jídlo. Psi chovaní v bytě mívají sklon k obezitě, takže je vhodné vyhýbat se i zbytečnému tuku, cukrům a škrobu (pečivo, brambory...). Z domácího jídla můžete psovi nabídnou hlavně rýži, těstoviny, nekořeněné maso, vařené i syrové vajíčko, silné kosti a vařenou zeleninu. Dlouhodobě ale taková strava není vhodná. Granule označené jako kompletní krmivo obsahují ideální složení všech živin a jsou po psa snadno stravitelné. Nikdy nekrmte psa kuřecími kostmi (jsou křehké a tenké, snadno se zabodnou do krku) a čokoládou (kakao je pro psy jedovaté!).

Dospělého psa krmíme jednou nebo dvakrát denně množstvím doporučeným na obale. Štěně od 2 do 6 měsíců 5-3x denně (dávky postupně snižujeme), do 12 měsíců 3-2x. Dospělý pes se obvykle jednou večer, nebo ráno a večer.

Výchova

Výchova je u lidí i u zvířat nutností i přirozeností. Zatímco mláďata divokých zvířat vychovává jejich matka a smečka, u psů tuto úlohu zastává člověk. Není to nic jednoduchého, protože člověk psovi z počátku moc nerozumí. A nemůžeme očekávat, že pes bude rozumět nám, dokud nebudeme rozumět my jemu. Přitom výchova od raného štěněcího věku je základem pro celý budoucí život psa. Díky ní lze hodně získat i mnoho ztratit. První výchovné lekce získává štěně od své matky a sourozenců. Když si štěně vezmeme domů, jeho svět se obrátí naruby a musí si zvykat na nová pravidla i na novou smečku.

Základem úspěchu výchovy je stanovit si jasně, co pes smí a nesmí. Tím se musí řídit všichni členové domácnost. Např. pokud se dohodnete,že pes nesmí do postele, neberte ho tam potají, protože jednou se na to přijde a pes to odnese, ačkoli to není jeho chyba. Příště se bude zase dožadovat spaní v posteli a nepochopí, proč najednou nesmí.

Důslednost je pravidlem číslo jedna. Co se řekne, musí se dodržet. „Nesmíš“ znamená vždy „nesmíš“ a ne „Teď ti to sice nedám, ale když budeš ještě chvíli žadonit, tak si to rozmyslím“.

Psa musíme vychovat tak, aby věděl, kde jsou hranice a aby respektoval vaše příkazy a zákazy. Neznamená to pejska od malička sekýrovat, ale nemást ho porušováním zákazů. Pokud po něm něco chcete, trvejte na tom, aby to udělal. Samozřejmě berte zřetel na to, čemu pes rozumí a co už umí. Pokud nechápe, co po něm chcete, pomozte mu. Doveďte ho na místo a pak pochvalte, když ho voláte jménem nebo povelem, ukažte mu nějakou dobrůtku a pak mu ji za odměnu dejte. Každý se učí a poslouchá lépe, pokud k tomu má dobrý důvod :)

Výcvik

I malý pes potřebuje alespoň základní výcvik. Sedni, lehni, ke mně, k noze, fuj, místo, zůstaň. Nikdy nevíte, kdy se vám to může hodit. Pro psa je velmi důležité vědět, že má pána, kterého musí respektovat (ve vlčích smečkách funguje přísná hierarchie). I k tomu (kromě výchovy) je vhodný výcvik. Správně vedený výcvik není o křičení a bití psa, ale o pozitivním přístupu, motivaci a chytrých strategiích :) Na psa musíte vyzrát – udělá, co chcete a udělá to rád, pokud přijdete na to, jak na něj. Na výcvik si udělejte čas, nikam nespěchejte a postupujte pomalu po jednotlivých krůčcích. Neučte psa mnoho povelů najednou a naučené povely opakujte několikrát v průběhu dne. Přestaňte dřív, než se pes začne nudit. Po každém dobře provedeném cviku pejska vždy hodně pochvalte a pak odměňte malou dobrůtkou (kousek piškotu, granulka, speciální pamlsek). Cvičit můžete doma, při každém venčení a především na procházkách. Vřele doporučuji nezačínat s výcvikem na vlastní pěst, ale přihlásit se do kynologického klubu nebo psí školy. Je vhodné pořídit si knížku, ze které budete čerpat. Postupy v knížkách se různí, proto zkuste nejprve zajít do knihovny a do některých knih nahlédnout, abyste si vybrali tu pravou právě pro vás. Mnoho rad pro výcvik psa je na internetu, ale pamatujte na to, že ne vše je správně.

Veterinární péče

I zdravý pes potřebuje veterinární péči. V štěněcím věku jde hlavně o očkování a odčervování, později bude stačit 1x do roka očkování proti vzteklině (povinné) a 1x očkování „proti psince“ (kombinovaná vakcína), u dospělých psů se doporučuje 2x ročně odčervit (můžete udělat doma pomocí pasty či tabletky) a u psů žijících doma je potřeba i stříhat drápky, které se neobrušují tolik jako u venkovních psů.

 

Krom toho všeho bude váš pejsek také potřebovat mnoho vašeho času, pozornosti, lásky, trpělivosti a pochopení, ale stojí to za to :)